Den 01 (15.7.)

  • start: Bělá nad Radbuzou
  • Věže bývalého radarového/radiového systému na vrcholech Českého lesa.
  • V Česku podél cyklotrasy č. 37.
  • V Německu po bývalé železnici – velmi mírná ale velmi dlouhá stoupání (opticky působí jako rovina, a tak se po téhle “rovině” jelo dost pomalu).
  • Kreislehrgarten – zahrada u stezky před Floßem, volné záchody a pitná voda.
  • Dva defekty – jeden po pár km ještě v Česku, druhý už v Německu na stejném kole (asi špatně usazená duše).
  • konec a spaní: roh louky za městečkem Floß
  • ujeto: 75 km, doba jízdy: 3:48, maximum 64,65 km/h (sjezd z Českého lesa)

Den 02 (16.7.)

  • Doplnění vody z veřejných záchodů a drobné bloudění v Nestadt a.d. Waldnaab.
  • Pauza na oběd u kostela v Gegenbachu.
  • Výjezd španým směrem a zabloudění k vápencovému/kaolinovému lomu nad Gegenbachem.
    • Kolem příjezdové cesty naklaďáků vše pokryto bílým prachem.
    • Bloudění v bavorských lesích, použití GPS a mapy v mobilu, bušení křovinami, nalezení se u usedlosti u Frohnhofu.
  • Pak opět cylkostezka a ujíždíme přes Sulzbach-Rosenberg (doplnění vody na WC).
  • Nákup a odpočinek na náměstí v Hersbrucku (první muslimka na náměstí).
  • konec a spaní: pole/louka u baggersee u Hersbrucku.
    • Původně taboříme mezi lesy u Henfenfeldu, ale odtud nás vyhání hajný kvůli údajnému honu.
    • Místními je nám doporučen kemp u jezera, ale posílají si nás tam a zpět, takže jsme se nakonec vraceli až za Hersbruck.
  • ujeto: 136 km, doba jízdy: 7:07, maximum 45,19 km/h

Den 03 (17.7.)

  • Průjezd Nürnbergem.
    • Původní Marktplatz, 2 kostely v centru, radnice, hrad na vysoké skále.
    • Parky v nivě podél Pegnitzu, designované pro zaplavování.
    • Světlé pečené uzeniny v housce.
  • Suché a prašné vápencové cesty špiní kola, boty i oblečení.
  • konec a spaní: kemp u Langsee (21 €, 3 osoby + stan)
    • pračka za 2.50 €
  • ujeto: 104 km, doba jízdy: 5:21, maximum 53,24 km/h

Den 04 (18.7.)

  • Průjezd zemědělským německým venkovem.
  • Odpoledne se láme Pauliemu osa v zadním náboji. Michal se vrací do Rot am See pro novou, výměna a pokračování.
  • V Loefelu potkáváme Němce, co doporučuje restauraci v Braunsbachu (Zum Löwen).
    • Kvůli terénu objíždíme Leidenberg.
    • Po příjezdu zde večeříme německá jídla (prejt s bramborovou kaší, extra porce řízků, masový sýr).
  • konec a spaní: pastvina v říčním údolí Kocheru před Schwäbisch Hallem.
  • ujeto: 107 km, doba jízdy: 5:30, maximum 68,45 km/h.

Spaní pod širákem

Den 05 (19.7.)

  • Ráno bloudivý průjezd Schwäbish Hallem.
  • Oběd v Öhringen v parku u městské ZOO. Do pusy nám hledí hejno žebrajících kachen (nic nedostanou).
  • Odpoledne zmrzlinová pauza na náměstí v Neckarsulmu (opět muslimka na náměstí). Během dne průjezd kolem mešity v nějaké průmyslové(?) zóně.
  • konec a spaní: původně les za Bad Wimpfenem, pak přejezd do kempu u Gundelsheimu.
    • Hledáme skryté místo k táboření, nalézáme les u pole za Bad Wimpfenem. Povečeříme a uleháme za bzučení komárů. Stan postavit nelze, odkrýt se nelze (komáři), přikrýt se nelze (vlna veder), zkoušíme přesun za tmy na pole, ale nakonec jsme vyštípáni a balíme na noční přesun do cca 7 km vzdáleného kempu (objeven náhodou, padaly i návrhy na noční cestu do Heidelbergu).
  • ujeto: (99 + 7) km, doba jízdy: 5:35 + 0:27, maximum 56,93 km/h.

Den 06 (20.7.)

  • Rychlý průjezd údolím Neckaru (objížďka kopců).
  • Průjezd centrem Heidelbergu.
    • Cykloturistický zájezd důchodců ucpává cyklostezku.
    • Most, zámek a historické centrum (opět muslimka na lavičce na náměstí).
  • konec a spaní: kemp ve Walldorfu.
    • Bomba na vařič, co jsme koupili v Německu nepasuje, a tak vaříme na venkovním vařiči ochotného karavanujícího Němce.
    • To, že spousta věcí se zde jmenuje Astoria není náhoda. Pochází odtud milionář Astor vlastnící síť hotelů Waldorf-Astoria a dokonce tu je i hlavní sídlo SAPu (zdroj: Wikipedie)
  • ujeto: 98,3 km, doba jízdy: 4:53, maximum 48,48 km/h.

Den 07 (21.7.)

  • Pohodlná etapa rýnskou rovinou/nížinou, ale Rýn samotný nespatřen.
  • Objezd Karlsruhe přes Durlach – zastávka na oběd a zmrzlinu (žádná muslimka).
  • Defekt na zadním kole u Iva.
  • konec a spaní: kemp ve Oberhausenu.
    • V neděli bylo zavřeno, a tak jsme nesehnali správnou bombu – večeříme v kempské restauraci, opět dvojice řízků na porci.
  • ujeto: 118,9 km, doba jízdy: 5:59, maximum 45,19 km/h.

Den 08 (22.7.)

  • První pohled na Rýn až po zdolání hráze na jeho břehu.
  • Podél Rýna cesta až do Strasbourgu (průjezd lodními překladišti kamenů není nic pro tenké silniční pláště).
  • Přejezd Rýna přes Europabrücke.
    • Zklamání. Obyčejný betonový most, co se chvěje pod těžkou dopravou. Uprostřed aluminiová tabulka značící hranici mezi Německem a Francií.
  • Pohled na nejvyšší katedrálu.
  • Koupě správné bomby na vařič. Prodavačka strachy uskočila, když jsme bombu zkoušeli s vařičem a on zasykl plynem.
  • Oběd v parku u Europarlamentu.
    • Jenom jedna skupinka aktivistů lobujících za osvobození nějakého komunisty uvězněného za Kavkazem (asi).
  • Zdražení potravin oproti Německu.
  • Za hrozného vedra opouštíme Strasbourg podél kanálu Marna-Rýn až do Saverne.
  • konec a spaní: kemp v Saverne.
    • Paní na recepci je rozverná (opilá nebo unavená), nutí nás se prvně umýt a utábořit a pak teprve zaplatit. Tušíme léčku, ale žádná podlost se nekoná.
  • ujeto: 108,1 km (plánovaný odpočinkový den), doba jízdy: 5:42, maximum 35,26 km/h.

Den 09 (23.7.)

  • Cesta podél kanálu. Kanál teče tunelem v kopcích (Vogézy), my je přejíždíme a nějak míjíme technickou zajímavost Plan Incline – výtah na lodě.
  • Potkáváme Makedonce, co cestuje Evropu na kole.
    • Umí česky – pracoval tři roky v Praze.
    • Směřuje taky na Paříž. Prý je na cestě již 50 dní a celkem ho čeká 90 dní.
    • Je z nějaké neziskové organizace – zkoušejí nějaké zemědělské komuny… IMO mašíbl.
    • Fotí si nás a my jeho.
  • Odpoledne vrcholí vedro a žízeň.
  • V Einville-en-Jard kupujeme Coca-Colu (prodavač neumí jinak než francouzsky)
    • Předjíždíme Čechy, co se plaví kanálem stejným směrem jako my. Ve městě se s nimi krátce bavíme.
    • Přichází studená fronta. První bouřku přečkáváme v průjezdu.
  • Během chvíle bez deště přejíždíme do Nancy, kde přečkáváme a zastávce druhou vlnu bouřky.
  • Projedeme Nancy a na šíleném kopci za městem jdeme do kempu.
  • konec a spaní: kemp za Nancy na kopci (pěkná recepční).
  • ujeto: 118,4 km, doba jízdy: 5:37, maximum 54,92 km/h.

Den 10 (24.7.)

  • Ráno zataženo a přeháňka. Paulie časně odjíždí vlakem zpět do Čech.
  • Bloudění při průjezdu Toulem, nakonec jedem podél kanálů (asfalt i tráva) až do Bar le Duc.
  • Během dne opět (polo)jasno a vedro.
  • Vodní kanál teče i po mostech. Poprvé velký zážitek, ale pak jsme to viděli ještě několikrát a stala se z toho obyčejnost.
  • Na oběd ve vsi Naives jsem snědl celkem 460 g smradlavých sýrů (nevím či by design či tím, že jsem je vezl už od předchozího dne) a nakonec mi nic nebylo.
  • Odpoledne zmrzlinová zastávka v Ligny-en-Barrois, kde nad náměstím prolétla Mirage.
  • Večer sightseeing v Bar-le-Duc. Hlavní město departmentu/regionu a docela zchátralé vzezření.
  • konec a spaní: velmi levný kemp v Bar le Duc (8.84 € za 2 osoby a stan)
    • Recepční v kempu v Ligny-en-Barrois neuměla jinak než francouzsky.
  • ujeto: 111,4 km, doba jízdy: 5:15, maximum 56,42 km/h.

Pomník obětem 1. světové války v Naives.

Den 11 (25.7.)

  • Cesta podél kanálu. Jsou vidět jen stromy a kanál. Frčíme, města neprohlížíme.
  • Večeře v Epernay (druhém hlavním městě Champagne) bez šampaňského.
  • konec a spaní: camp municipal v Epernay (krom Holanďanů i hodně Britů)
  • ujeto: 122,4 km, doba jízdy: 5:50, maximum 31,79 km/h.

Den 12 (26.7.)

  • Ráno bouřka, a tak ve stanu čekáme až přejde. Po černých scénařích jenom odpolední jízdy, nakonec vyjíždíme jen asi o hodinu a půl později než obvykle.
  • Jeli jsme traverzem po stráních Champagne. Z vinic byla splavena spousta hlíny na silnici.
  • Z vinic byla cítit síra (resp. oxid siřičitý, asi nějaké ošetření proti škůdcům).
  • Oběd u řeky v Chateax-Thiery.
  • Odpoledne mám krizi, bolí mě obě třísla při šlapání, ale zastávka v La Ferté pomáhá.
  • Podvádíme a zkracujeme si cestu do Meaux po státní silnici, tam se informujeme v infocentru na kemp v našem směru.
  • Z Meaux ke kempu jedeme podél kanálu. Jsme již dost unavení, i psychicky – jedeme jak dvě ženské :-)
  • Večer objevuji, že mi praskla levá nosná trubka na nosiči. Váha opřela se však do výstupků na rámu, tak to fixuji lepicí páskou.
  • konec a spaní: kemp s pařížskými cenami poblíž Disneylandu (ves Jablines)
  • ujeto: 125,1 km, doba jízdy: 6:00, maximum 49,82 km/h.

Den 13 (27.7.)

  • Vyjíždíme opět mírně zpoždění ranním přechodem studené fronty.
  • Cesta do vesnice Claye-Souilly a pak podél kanál de l’Ourque.
  • Nejdříve šotolinová cesta s loužemi a popadanými větvemi ze stromů.
  • Pak parky a domková předměstí. Pak industriální předměstí. Pak staré předměstí a pak centrum.
  • Centrem průjezd do “cíle” na Champs-Elyssé.
  • Hledání hostelu, resp. infocentra. Většina hostelů je na Montmartru.
  • konec a spaní: budget hotel na Coulaincourt Square (27 € za osobu, pokoj pro dva se sprchou, WC společné)
  • ujeto: 58,8 km, doba jízdy: 4:00, maximum 37,29 km/h.
    • celkem najeto: 1389 km za 71:26 (včetně přesunů kol po Paříži)

Foto dokládající dobytí Paříže. Znalci Paříže jistě poznávají lavičky za Vítězným obloukem.

Den 14 (28.7.)

  • Den sightseeingu a socializace (po katalyzačním alkoholu, večer v hostelu).
  • konec a spaní: hostel Montclaire (25 € za osobu v osmiložnici)
  • ujeto: – pouze jsme převedli kola mezi hostely.
    • Objevuji, že praskla opěrná noha na pravé straně nosiče. Už s tím nic nedělám.

Den 15 (29.7.)

  • Dopoledne signseeing na hřbitově (většina muzeí má v pondělí zavřeno).
  • Rozložení a zabalení kol k cestě autobusem. 17.30 odjezd z Paříže.
  • ujeto: přejezd s koly na Gare Gallieni na předměstí Bagnolet, kde má terminál Eurolines.

Demontáž a balení kol v metru.

Den 16 (30.7.)

  • V 8.30 příjezd do Prahy a vybalení a složení kol.